Loupak.cz - Citáty

Jediná společnost, kde člověk vydrží, je jeho vlastní.

Jiní lidé žijí, aby jedli, já však jím, abych žil.

Rodinné patriotství, jako každé jiné, dělá z člověka nelítostného a zaslepeného tvora.

Morálka je postoj, který si osvojujeme vůči lidem, které osobně nemáme rádi.

Stálost je posledním útočištěm lidí bez fantazie.

Slzy velkých lidí jsou z krve.

Kdysi, když šli lidé spát, probrali si, co za den udělali, komu ublížili či pomohli. To je naše povinnost.

Nemoc deptá sice tělo, ale osvobozuje duši a také ji očišťuje; v nocích a dnech nucené nečinnosti napadají člověka myšlenky, které jako by se jinak bály příliš ostrého světla... Kdo nikdy nestonal, nezná dobře své nitro.

Není nic snadnějšího, než psát paměti ve věku, kdy už si člověk skoro nic nepamatuje.

Domýšlivost je naší vrozenou a prapůvodní nemocí. Nejbědnějším a nejkřehčím ze všech tvorů je člověk, i když zároveň nejnadutější... Veden marnivostí své představivosti chce se rovnat Bohu, přisuzuje si božské přídomky, drze se vyděluje z davu ostatních tvorů, vyvyšuje se nad zvířata, nad své bratry a přátele, a dle toho, jak se uráčí, uděluje jim určitou dávku schopností a sil. Avšak co mu dovoluje domnívat se, že činností svého rozumu pronikl do nitra a tajemství zvířat? Jaké srovnání mezi námi a jimi ho opravňuje k domněnce a závěru, že zvířata jsou omezená? Když si hraji s kočkou, kdo ví, nemá-li ona ze mne větší kratochvíli, než já z ní?